Dětská výživa začíná mateřským mlékem

Lidské mléko je vysoce komplexní a unikátní sekret lišící se
v mnoha směrech od mléka jiných živočišných druhů. Obsahuje více než
100 složek přítomných v jiných chemických podobách a jiných vzájemných
proporcích, než je tomu v mléce jiných druhů. Přesto, že v posledních
deseti letech byly publikovány stovky prací o biochemických
vlastnostech lidského mléka, o mnohých jeho složkách víme dosud velmi
málo.
Kojení je však více než pouhý přísun živin – je to biologická
interakce širokého významu. Mateřské mléko zajišťuje druhově
specifickou ochranu v době, kdy se novorozenec teprve adaptuje na
rizika nového, mimoděložního prostředí. U člověka je prokázáno, že
ochrana, kterou skýtá mateřské mléko, je nejen proti infekci, ale též
proti časnému vzniku alergie a – jak bylo prokázáno pokusy na zvířatech
– ovlivňuje vývoj imunologické kapacity (tj. určuje hranice
obranyschopnosti).
Přesto, že organizmus novorozence je schopen imunitní odpovědi, je
tato odpověď kvantitativně nízká a též kvalitativně se liší od imunitní
odpovědi dospělého organizmu. Lze říci, že je nezkušený, nikoli
neschopný. U některých druhů, včetně člověka, se tento přechodný
nedostatek nahrazuje přenosem humorálních protilátek placentou od
matky. U jiných, jako je ovce nebo prase, se však přenášejí
imunoglobuliny pouze kolostrem a mlékem.
(Kolostrum je hustý žlutý odměšek mléčných žláz v těhotenství či
březosti a během prvních dvou až tří dní po porodu nebo vrhu.)
I když lidský novorozenec není na kojení životně závislý, je
ochranný vliv kojení proti infekci z klinické zkušenosti znám
po desetiletí. Jde přitom o ochranný vliv zahrnující všechny známé typy
imunitních mechanizmů, tj. specifické, nespecifické, humorální,
buněčné, působící na různých úrovních obrany. Protilátky přenesené
placentou působí převážně proti celkovým infekcím, obranné složky
obsažené v mateřském mléce působí především lokálně, tj. v zažívacím
traktu.

Zdroj: www.vesmir.cz