Diagnostika a léčba akutního peripartálního život ohrožujícího krvácení - doporučený postup

Diagnostika a léčba akutního peripartálního život ohrožujícího krvácení – doporučený postup

Česká gynekologická a porodnická společnost ČLS JEP

Česká hematologická společnost

Česká společnost pro trombózu a hemostázu

Česká společnost anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny

Česká společnost intenzivní medicíny

 

Pracovní skupina v abecedním pořadí bez titulů:

Binder, Cvachovec, Černý, Dulíček, Feyereisl, Kvasnička, Měchurová, Penka, Roztočil, Salaj, Seidlová, Ševčík, Valenta

 

Definice

Život ohrožujícího krvácení (ŽOK) definujeme jako:

  1. ztrátu jednoho celého krevního objemu během 24 hodin
  2. ztrátu 50% krevního objemu během 3 hodin
  3. krevní ztrátu narůstající rychlostí 150 ml/min
Za závažnou krevní ztrátu, která může rodičku ohrozit, budeme tedy považovat akutní krevní ztrátu 1500 ml a více.

 

 

Etiologie peripartálního krvácení

Porodnické krvácení rozdělujeme podle doby jeho vzniku. Antepartální a intrapartální krvácení jsou definována jako krvácení po 24. gestačním týdnu až do vlastního porodu plodu. Postpartální krvácení rozdělujeme na primární, které se objeví do 24 hodin po porodu, a sekundární, které se objevuje po 24 hodinách po porodu do konce šestinedělí. Nejčastějšími příčinami antenatálního a intrapartálního krvácení jsou abrupce placenty, placenta previa a děložní ruptury. Nejčastější příčinou postpartálního krvácení je děložní atonie následována porodními poraněními. Mezi častější příčiny ŽOK je třeba v porodnictví řadit diseminovanou intravaskulární koagulaci (DIC), která může sekundárně komplikovat krom uvedených stavů těžkou preeklampsii, HELLP syndrom, a která vždy provází embolii plodovou vodou.

 

Organizační opatření

V každém porodnickém zařízení by na porodním sále měly být k dispozici diagnosticko-léčebné postupy řešení nejzávažnějších stavů a tzv. krizový plán.

Jednotlivé medicínské kroky řídí a koordinuje jeden, obvykle vedoucí pracovník (vedoucí lékař porodního sálu, vedoucí služby)

Nezbytná je dokumentace události (léčebné úkony, podané léky a přípravky) ve faktické a časové rovině.

 

Diagnosticko-léčebný postup

  • Stanovení diagnózy

Rychlé stanovení diagnózy je základním kamenem úspěšné léčby.

Lokalizace zdroje krvácení:

  • vyšetřením v zrcadlech
  • palpačním bimanuálním vyšetřením
  • UZ vyšetřením
  • Neodkladné kroky po stanovení diagnózy

V léčbě se snažíme využít všech dostupných metod k zachování reprodukčních funkcí ženy bez toho, že bychom ženu ohrozili bezprostředně na životě.

Řešení ŽOK vyžaduje koordinovaný multidisciplinární přístup (porodník, anesteziolog, hematolog).

Bezprostřední léčebná opatření

2.1) Prioritou je obnovení a udržení adekvátní tkáňové perfúze s urychleným souběžným odstraňováním příčiny krvácení.

  • zajištění 2 periferních žilnchí vstupů (kanyly 14G)
  • inhalace kyslíku, při obluzeném vědomí včasná intubace
  • odběr vzorku krve pro laboratorní vyšetření: krevní skupiny, k objednání 4 TU koncentrátu erytrocytů a 4-6 TU ČZP, stanovení KO, koagulačních parametrů [PT, aPTT, (TT), fibrinogen, AT III, D-dimery], základní biochemie včetně elektrolytů [U, kreatinin, AST, ALT, Na, Cl, K, Ca (ioniz.)], ABR
  • doplnění objemu – iniciálně do 2 000 ml krystaloidů a 1 000 ml koloidů do doby, než budou k dispozici krevní deriváty

2.2) Odstranění příčiny krvácení

2.2.1) Primárně nechirurgická příčina krvácení (hypotonie děložní)

l. krok

  • digitální eventuální instrumentální revize dutiny děložní
  • uterotonika

Při neúspěchu

2. krok

  • digitální odstranění koagul
  • Bakriho balonkový katetr + tamponáda poševní (odstranit po 12-24 hodinách - tamponádový test)
  • uterotonika
  • (selektivní katetrizační embolizace uterinních arterií - pokud je dostupná)

Při neúspěchu ihned!!

3. krok

  • chirurgická intervence
  • alternativně
  • postupná devaskularizace dělohy (postupný podvaz arterií dělohy a ovarií)
  • B – Lynchova sutura dělohy
  • podvaz arterii iliacae internae

Na této úrovni je plně legitimní zvážit podání rekombinantního faktoru VIIa (NovoSeven®).

 

2.2.2) Chirurgická příčina krvácení (ruptura dělohy, krvácení do retroperitonea apod.)

Postup je obdobný jako ve 3. kroku při primárně nechirurgické příčině krvácení. V případech poranění lokalizovaném mimo samotnou dělohu, obtížně chirurgicky řešitelném, je metodou první volby podvaz arterií ilicae internae.

 

  • Indikace k hysterektomii

Hysterektomie u ženy ve fertilním věku je závažným činem, který výrazně ovlivní její další život. K hysterektomii bychom měli přistupovat velmi uvážlivě:

  • po vyčerpání všech dostupných léčebných postupů, které vedou k jejímu odvrácení
  • při akutním ohrožení života ženy a nemožnosti využít postupy uvedené v léčebném schématu
  • při devastujícím poranění dělohy
  • při sepsi, jejíž příčinou je sama děloha

Při řešení ŽOK jsou kontraindikovány metody regionální anestézie ( epidurální, spinální). Chirurgické intervence provádíme v i.v. ATB cloně.

  • Neodkladné kroky při pokračujícím krvácení nebo podezření na rozvíjející se DIC
    • Udržení a stabilizace cirkulace energickým doplňováním cirkulujícího objemu případně i užitím vasopresorů.
    • Opakovaná laboratorní vyšetření po 2-4 hodinách: KO, koagulace [PT, aPTT, (TT), fibrinogen, AT III, D-dimery], ABR.
    • Dle možností pracoviště bed side testy: ACT, TEG, TT PK, v krajním případě doba srážlivosti plné krve (Lee-White).
    • Svědčí-li výsledky laboratorních a bed side testů pro konsumpční koagulopatii, krvácení progreduje tzn., že je reálné nebezpečí z časové prodlevy, lze zvážit podání:
      • Heparinu (UFH) bolus 2 500 - 5000 j i.v. a dále pokračovat 5 000 j - 10 000 j/24 hod (dle hmotnosti pacientky) v kontinuální infúzi
      • AT III 1000 j i.v.
      • FBG 2 g i.v. při negativním TT PK (jen pokud se krev vůbec nesráží)
      • ČZP 2 TU do doby než budou k dispozici výsledky laboratoře
    • Následně podle výsledků laboratorních vyšetření svědčících pro DIC léčbu korigujeme:
      • při snížení hladiny fibrinogenu pod 0,5 g/l 2 - 4 g fibrinogenu i.v (pokud není k dispozici, je možné podat kryoprecipitát)
      • při poklesu trombocytů pod 50 x 109 podat destičkový koncentrát
      • AT III podat opakovaně nebo kontinuálně s cílem udržet aktivitu AT nad 70% inhibiční aktivity
      • rrytrocytární koncentrát podat při hodnotách hematokritu pod 0,20 a Hb pod 70 g/l s přihlédnutím ke klinickému stavu
      • při prodloužení aPTT a PT na l,5 násobek normálu a více pokračujeme v podávání čerstvě zmrazené plazmy (20 ml/kg), minimálně 4 TU
      • korekce acidózy - udržet pH nad 7,2
      • úprava iontové dysbalance s ohledem na kalcémii
      • úprava hypotermie
      • při pokračujícím ŽOK (dle definice) podat rFVIIa (NovoSeven®) v dávce 100 - 140 μg/kg i.v.. Při přetrvávání krvácení dávku možno za 2-3 hod. opakovat.

Je –li pacientka bezprostředně ohrožena vykrvácením a nelze-li z časového hlediska splnit celý předchozí léčebný postup, je možné podat rFVIIa (NovoSeven®) i mimo schéma (týmové rozhodnutí - porodník, anesteziolog, hematolog).

 

II. Apendix

1. Léky ovlivňující děložní tonus a jejich dávkování

  • Oxytocin
    krátký poločas 30 min
    5 IU i.v jako bolus, 10 IU v infúzi (možno opakovat)
    nebo kontinuální infúze 30 IU oxytocinu
  • Ergotaminové alkaloidy
    1 ampule (0,2 mg) i.v., možno opakovat v 30 min intervalech celkem 3x
    účinná je i hluboká i.m. aplikace (prodloužený účinek)
  • 15- metyl prostaglandin F2α
    i.m., přímo do děložního svalu
    dávka 250 μg, možno opakovat po 15 – 90 min, možno až 8x
  • Dinoproston (Enzaprost F)
    aplikuje se 5 mg přímo do děložního svalu přísně extravazálně
    lze podat i v infúzi 500 ml glukózy nebo fyziologického roztoku maximální rychlost infúze by neměla přesáhnout 300 ml/hod., což odpovídá 40 μg dinoprostonu/min

2. Trombocyty

  • předpokládá se, že jeden destičkový koncentrát z aferézy zvýší počet trombocytů o 20 - 25 x 109
  • kontrola počtu trombocytů je doporučována cca po l hodině po jejich podání.

3. Heparin

  • aktivitu podaného heparinu kontrolujeme pomocí aPTT, které by nemělo přesáhnout l,5 násobek normy
  • dávka heparinu by neměla přesáhnout 50 - 100 j/kg/den
  • heparin lze nahradit LMWH i.v. ve stejné dávce

4. rFVIIa - předpoklady maximálního účinku

  • hladina fibrinogenu nad 0,5 g/l
  • Hb nad 60 g/l
  • trombocyty nad 50 x 109/l
  • pH nad 7,2
  • absence hypotermie

Použité zkratky
ABR - acidobazická rovnováha; ACT - activated clotting time; TT PK - trombinový čas plné krve; TEG – trombelastogram; FBG – fibrinogen; ČZP - čerstvá zmrazená plasma; AT III – antitrombin; TU - transfúzní jednotka; LMWH - nízkomolekulární heparin; UFH - nefrakcionovaný heparin

 

 

Literatura

  1. Bouwmeester FW, Bolte AC, van Geijn HP. Pharmacological and Surgical Therapy for Primary Postpartum Hemorrhage. Carrent Pharmaceut Desig 2005;11:759-773

  2. Drife J. Management of primary postpartum hemorrhagie. Br J Obstet Gyncol 1997;104:275-277

  3. Moussa HA, Walkinshaw S. Major postpartum haemorrhage. Curr Opin Obstet Gynecol 2001;13:595-603

  4. Shevell T, Malone FD. Mangement of obstetric hemorrhage. Semin Perinatol 2003;27:86-104

  5. Moussa HA, Alfirevic Z. Treatment for primary postpartum haemorrhage (Cochrane Review) In:The Cochrane Library, Issue1,2004

  6. Binder T, Salaj P, Vavřinková B. Hematotologické nemoci a poruchy v porodnictví a gynekologii. 2004 Triton Praha

  7. Wallace N, Hill D. Major Obstetric Haemorrhage. CPD Anaesthesia 2003;5(2):62-66

  8. Price G, Kaplan J, Skowronski G. Use of recombinant factor VIIa to treat life- threatening non- surgical bleeding in postpartum patient. Br J of Anest 2004;93:298-300

  9. Boehlen F, Morales MA,Fontana P, et al. Prolonged treatment of massive postaprtum haemorrhage with recombinant factor VIIa: case report and review of the literature. BJOG 2004;111:284-287

  10. Segal S, Shemesh I,Blumental R, et al. The use of recombinant factor VIIa in severe postpartum hemorrhage. Acta Obstet Gynecol Scand 2004;83:771-772

  11. Macphail S, Tlks K. Massive post-partum haemorhage and management of disseminated intravascular coagulatin. Currnet Obstet Gynecol 2004;14:123-131

  12. Shamsi TS, Hossain N,Soomro N, et al. Use of recombinant Factor VIIa massive Postpartum Haemorrhage: Case Series and Review of Literature. J Pak Med Assoc 2005;55:512-513

  13. Černý V., Blatný J, Dušek L, Brabec P. Podávání rekombinantního aktivovaného faktoru VII v České republice u nemocných bez hemofilie – analýza vybraných údajů z registru UniSeven. Anest Intenziv Med 2005; 6(16):296-315

  14. Dulíček P., Penka M., Binder T.,Unzeitig V.: Návrh antitrombotické profylaxe a péče o trombofilní stavy v gynekologii a porodnictví. Vnitřní lékařství 2006; 52(S1): 58– 40. ISSN 0042-773X.