Interpretace fetálního kardiotokogramu - FIGO 1986

Kardiotokografie. Klasifikaci FIGO je nutno stále pokládat za závaznou.
Byla opakovaně publikována, naposledy v Moderní gynekologii a
porodnictví, 14, 2005, č. 3, s. 354-375.

Při interpretaci fetálního kardiotokogramu (CTG) je nezbytné zohlednit 5
faktorů:

  • jde-li o záznam antepartální, či interapartální (porodní doba), kde
    platí nepatrně jiná kritéria;
  • gestační stáří (fetální pohybová aktivita i srdeční frekvence se
    vztahují ke gestačnímu stáří plodu);
  • polohu matky (např. při poloze na zádech je nebezpečí syndromu
    venae cavae neboli supinačního syndromu);
  • stav aktivity plodu (spánek, bdění, pohyby);
  • léky podané matce, včetně analgezie (aplikace prostaglandinů,
    oxytocinu, kortikoidů – zúžení oscilací po 24-48 hod., epidurální
    analgezie).

KLASIFIKACE KARDIOTOKOGRAMU

Kardiotokogram zhodnotíme podle kritérií FIGO z roku 1986 s
přihlédnutím ke skutečnosti, jde-li o ante- či intrapartální záznam a
následně jej zařadíme do jedné ze tří kategorií:

  • záznam fyziologický (F),
  • záznam suspektní (S),
  • záznam patologický (P).

Z forenzních důvodů je nezbytné vyhodnocovat všechny níže zmíněná
kritéria a záznam poté zařadit mezi fyziologické, suspektní či
patologické. Pokud bychom CTG popsali pouze jako „reaktivní“, pak se
vyjadřujeme pouze k přítomnosti akcelerací a nikoliv k ostatním
parametrům.

Klasifikace antepartálního kardiotokogramu (děložní činnost není
přítomna nebo je nepravidelná, nebo je pravidelná, ale slabá, nevedoucí k
progresi nálezu)

Fyziologický obraz

Kardiotokogram můžeme popsat jako fyziologický, pokud splňuje všechna
tato kritéria:

  • bazální frekvence 110–150 tepů za minutu (normokardie);
  • amplituda variability ozev plodu 10–25 tepů za minutu (undulatorní
    oscilace);
  • nepřítomnost decelerací;
  • přítomnost více než 2 akcelerací za 20 minut.

Suspektní obraz

V suspektním obrazu se objevuje vždy jedno či více z těchto kritérií
(kombinace susp. kritérií znamená v mnoha případech posun do obrazu
patologického):

  • bazální frekvence 150–170 tepů/min., tj. lehká tachykardie, nebo
    110–100 tepů/ min., tj. lehká bradykardie;
  • amplituda variability plodových ozev 5–10 tepů/min. (zúžené
    undulace) více než 40 minut;
  • zvýšení variability nad 25 tepů/min. (saltatorní oscilace);
  • nepřítomnost akcelerací více než 40 minut;
  • sporadické decelerace, kromě těžkých.

Patologický obraz

V patologickém obrazu se objevuje jedno čí více z těchto kritérií:

  • bazální frekvence více než 170 tepů/min., tj. těžká tachykardie, či
    méně než 100 tepů/min., tj. těžká bradykardie.

Definice protrahované bradykardie:
Pokles bazální frekvence pod 100 tepů trvající déle než 3 minuty nebo
pokles pod 80 tepů za minutu trvající déle než 2 minuty.

  • přetrvává amplituda variability plodových ozev méně než 5 tepů/min.
    více než 40 minut (silentní křivka);
  • periodické decelerace – závažné rané, dále pozdní a variabilní,
    zvlášť závažné jsou prolongované pozdní nebo variabilní decelerace (více
    než 1 minutu);
  • sporadické těžké decelerace;
  • sinusoidní křivka (vzhledem připomíná pravidelně rozkolísanou
    silentní křivku s oscilační frekvencí 2–5 průchodů nulovými body za
    minutu, o amplitududě obvykle 5–15 tepů/min. v trvání více než 20
    minut).

Klasifikace intrapartálního kardiotokogramu

Fyziologický obraz

Kardiotokogram můžeme popsat jako fyziologický, pokud splňuje všechna
tato kritéria:

  • bazální frekvence 110–150 tepů/min. – normokardie;
  • 2 a více akcelerací za 20 minut;
  • časné decelerace (v pozdní fázi I. doby porodní, které nemají větší
    amplitudu než 50 tepů);
  • amplituda oscilací 10–25 tepů za minutu.

Suspektní obraz

V suspektním obrazu se objevuje vždy jedno či více z těchto kritérií:

  • bazální frekvence 150–170 tepů/min. – lehká tachykardie, nebo
    100–110 tepů/min. – lehká bradykardie a nepřítomnost decelerací;
  • chybění akcelerací déle než 40 minut;
  • variabilní decelerace – pokles o méně než 60/min. v trvání méně než
    60 s.;
  • amplituda oscilací 5–10 tepů/min. déle než 40 minut při normální
    bazální frekvenci a nepřítomnosti decelerací;
  • přechodná krátkodobá bradykardie (pod 100 tepů/min. v trvání 3
    minuty, pod 80 tepů/min. v trvání 2 minut).

Patologický obraz

V patologickém obrazu se objevuje jedno či více z těchto kritérií:

  • bazální srdeční frekvence pod 100 tepů/min. – závažná bradykardie,
    nebo více než 170 tepů/min. – závažná tachykardie;
  • závažné opakující se rané decelerace (o amplitudě více než 50
    tepů), závažné variabilní decelerace, pozdní decelerace;
  • amplituda oscilací 0–5 tepů/min. – silence – déle než 40 minut.

Nejzávažnější jsou případy nepohyblivé bazální frekvence bez oscilací –
silence, ev. s malými deceleracemi po každé kontrakci a hlavně
sinusoidní oscilace.