Stav plodu a děložní činnost kontroluje ošetřující lékař kardiotokografickým monitorováním (obr. 9.3-1). U porodů, které jsou hodnoceny primárně jako rizikové, dále u porodů s rozvojem rizika v průběhu porodu nebo při suspektním nálezu CTG toto monitorování probíhá kontinuálně. U zcela fyziologických porodů zvažuje ošetřující lékař možnost intermitentního monitorování nejdéle v půlhodinových intervalech a v mezidobí sleduje ozvy plodu elektronicky nebo i klasickým způsobem pomocí stetoskopu.
Kardiotokografický nález je hodnocen třemi stupni závažnosti jako fyziologický, suspektní nebo patologický podle uvedeného schématu (tab. 9.3-1).
Při hodnocení kardiotokogramu je nutné zvažovat délku trvání případného patologického nálezu, odhadnutou časovou vzdálenost do ukončení II. porodní doby, účinky aplikované medikace (např. útlum po neuroplegické analgezii, po hypotenzivech ap.), stupeň zralosti a vývoje plodu, charakter plodové vody, projevy fetální tísně v anamnéze a případně další projevy těhotenské a porodní patologie. Při rozvoji patologického nálezu je indikováno operační ukončení porodu podle daných operačních podmínek. Jsou-li při diagnostikované hypoxémii plodu dány podmínky pro ukončení porodu císařským řezem, vyloučíme kontrakční zátěž plodu pomocí akutní tokolýzy nejlépe b2-sympatomimetiky (fenoterol 1 amp. do infúze 5% glukózy). Tím odstraníme do vybavení plodu děložní kontrakce (zlepšení uteroplacentární perfúze) a získáme dostatečný časový faktor pro bezpečnou přípravu operace. Současně rodička inhaluje kyslík.
