Předčasný odtok plodové vody

Publikován v České gynekologii, 67, 2002, supplementum, s. 33–36 a v
Moderní gynekologii a porodnictví, 16, 2007, č. 1, supplementum A,
březen – došlo k revizi v roce 2007 v kapitole Předčasný odtok plodové
vody a antibiotika.

Autoři
A. Měchurová, V. Rokytová

Oponenti
Výbor Sekce perinatální medicíny ČGPS ČLS JEP
Výbor České gynekologicko-porodnické společnosti ČGPS ČLS JEP

Úvod
K předčasnému odtoku plodové vody dochází podle literárních zdrojů ve
4,5 – 14 % těhotenství. Důsledky jsou tím závažnější, čím dříve v
průběhu těhotenství k odtoku plodové vody dojde. Přibližně ve 30 % je
příčinou předčasného porodu, a podílí se tak významně na perinatální a
kojenecké morbiditě i mortalitě. Po odtoku plodové vody dochází ke
kontaktu naléhající části plodu a oblasti vnitřní branky. To vede ke
zvýšení sekrece endogenních prostaglandinů a aktivací Frankenhauserova
ganglia k vyvolání Fergussonova reflexu, který vede ke zvýšené sekreci
oxytocinu z hypofýzy.
K rizikovým faktorům předčasného odtoku plodové vody patří především
infekce (STD), dále předčasná děložní činnost, vícečetná těhotenství,
krvácení, předčasný porod v anamnéze, kónizace, vrozené vývojové vady
dělohy, koitus a nízký sociální status. Největším rizikem plynoucím z
předčasného odtoku plodové vody je pro matku možná infekce, i když
závažné mateřské důsledky nebývají časté. K rizikům předčasného odtoku
plodové vody pro plod patří především infekční komplikace, prematurita
(RDS, intraventrikulární krvácení, nekrotizující enterocolitis),
komprese pupečníku, u oligo- až anhydramnia potom možné deformity
končetin, plicní hypoplazie a též i fetální úmrtí.
Detekce odtoku plodové vody má zasadní význam pro další management, kdy
opožděná diagnostika může znamenat promarněnou příležitost pro vhodnou
intervenci. Ve většině případů nečiní diagnostika větších obtíží, v
malém procentu ale není možné stanovit klinicky jasnou diagnózu.
Při subjektivním podezření těhotné ženy na odtok plodové vody může
diferenciálně diagnosticky připadat v úvahu excesivní vaginální fluor,
únik moči, sperma či krvácení.

Doporučená vyšetření při odtoku plodové vody
Při průkazu odtoku plodové vody je nezbytná hospitalizace a:
a) laboratorní stanovení markerů infekce (leukocyty, C-reaktivní
protein (CRP), event. cytokiny – IL-6, TNF-alfa). Ke klinickým známkám
infekce patří zvýšení teploty nad 38 st. Celsia, tachykardie matky,
tachykardie plodu (diferenciální dg. nezralost), nereaktivní
kardiotokogram (dif. dg. extrémní nezralost – do 28. týdne těhotenství),
vzácně pak palpační bolestivost dělohy;
b) mikrobiologické vyšetření s odebráním kultivace z hrdla a pochvy
(aerobní, anaerobní) u předčasných porodů nebo tam, kde jsou přítomny
pozitivní zánětlivé markery;
c) event. ultrazvukové vyšetření, kde určujeme polohu plodu (plodů),
biometrii, množství plodové vody a flowmetrické vyšetření;
d) stanovujeme-li biofyzikální profil, pak hodnota 6 bodů a méně
koreluje s intraovulární infekcí;
e) vyloučení distresu plodu pro nebezpečí komprese pupečníku
(kardiotokografie);
f) vaginální vyšetření omezit na nejmenší možnou míru pro snížení
rizika infekce.
Při rozhodování o dalším vedení je nutno zohlednit gestační stáří,
polohu plodu, jeho stav a stav matky.
Jsou-li přítomny známky infekce či je přítomna kolonizace pochvy
streptokoky skupiny B (GBS), porod ihned provokujeme, při kontraindikaci
k vaginálnímu vedení porodu ukončujeme těhotenství elektivním císařským
řezem (při i.v. aplikaci antibiotik v obou případech).

Doporučené postupy při předčasném odtoku plodové vody

Předčasný odtok plodové vody u těhotenství gestačního stáří 37 týdnů a
více
Nejsou-li přítomny známky infekce či distresu plodu či infekce matky
nebo pozitivní kultivace streptokoků skupiny B, provokujeme porod za 24
hodin po odtoku plodové vody.
Aplikujeme ATB po 12 hodinách po odtoku.

Předčasný odtok plodové vody ve 32. – 36. týdnu těhotenství
Transferujeme do perinatologického centra do 34. týdne těhotenství.
Nejsou-li přítomny známky infekce či distresu plodu či infekce matky
nebo pozitivní kultivace streptokoků skupiny B, provokujeme porod u 32.
až 34. gestačního týdne za 48 hodin, u 35. až 36. týdne těhotenství za
24 hodin. Preventivní tokolýzu aplikujeme do 34. týdne po dobu maturace
plic.
Kortikosteroidy podáváme do 34. týdne těhotenství. Profylakticky
podáváme antibiotika.

Předčasný odtok plodové vody ve 28.–31. týdnu těhotenství (tranferujeme
in utero do perinatologického centra)
Nejsou-li přítomny známky infekce či distresu plodu, infekce matky nebo
pozitivní kultivace streptokoků skupiny B, provokujeme porod za 72
hodin po odtoku plodové vody, tj. 24 hodin po ukončení indukce plicní
zralosti. Aplikujeme preventivní tokolýzu. Podáváme kortikosteroidy.
Profylakticky podáváme antibiotika.

Předčasný odtok plodové vody před 28. týdnem těhotenství (tranferujeme
in utero do perinatologického centra)
Nejsou-li přítomny známky infekce či distresu plodu, infekce matky nebo
pozitivní kultivace streptokoků skupiny B volíme expektační postoj,
vždy individuální postup po konzultaci s pediatry. Aplikujeme
preventivní tokolýzu. Podáváme kortikosteroidy.
Profylakticky podáváme antibiotika. Je možno zvážit amnioinfuzi.

Předčasný odtok plodové vody a cerclage
Provádíme extrakci stehu a další postup volíme podle gestačního stáří a
polohy plodu.

Předčasný odtok plodové vody a tokolýza
Profylaktické (preventivní) podání tokolytika prodlužuje latentní
období, terapeuticky aplikujeme tokolýzu při děložní činnosti. Oba
způsoby umožňují antenatální podání antibiotik a kortikoidů. Tokolytika
podáváme do 34. týdne těhotenství.

Předčasný odtok plodové vody a antibiotika
Antibiotika aplikujeme intravenózně jako profylaxi prepartální a
intrapartální infekce, je prokázáno snížení množství chorioamniitid,
neonatálních sepsí, adnátních pneumonií, intraventrikulárního krvácení,
postpartálních endomyometritid.
Antibiotika podáváme podle některého z doporučených schémat.

Antibiotická profylaxe u předčasně odteklé plodové vody (PROM)

V profylaxi pre-, intra- a postpartální infekce u předčasně odteklé
plodové vody postupujeme podle nejnovějších poznatků a zahajujeme
empirickou antibiotickou terapii, kterou následně upravujeme na cílenou
podle výsledku kultivace – tu odebíráme vždy před zahájením ATB terapie.
Prenatální ATB terapie profylaxe GBS infekce se řídí samostatným
standardem (viz výše).

  • Gestační stáří > 36. týden, PROM > 12 hod.
    (při negativních zánětlivých markerech – provokace porodu po 24
    hodinách)
    Aplikujeme PNC G 5 mil. IU v infuzi 100 ml fyziologického roztoku, dále
    2,5 mil. IU v infuzi za 4 hodiny a dále 2,5 mil. IU v infuzi po 6
    hodinách.
    Při alergii na penicilinová antibiotika podáváme Klindamycin 600 – 900
    mg v infuzi podle hmotnosti pacientky ve 100 ml fyziologického roztoku,
    pokračujeme stejnou dávkou po 8 hodinách, nebo podáme makrolid
    Erythromycin – 500 mg v infuzi po 6 hod. do porodu plodu (vzhledem k
    nedostupnosti v České republice aplikujeme Azitromycin amp. 500 mg v
    infuzi po 24 hodinách).
    Od aplikace antibiotika je možné upustit v závěrečné fázi porodu.
  • Gestační stáří < 36. týden, PROM
    (provokace porodu po 24 hodinách, do 34. týdne těhotenství po ukončení
    aplikace kortikosteroidů, tj. za 48 až 72 hodin – podle gestačního týdne
    a dynamiky zánětlivých markerů)
    Aplikujeme makrolid Erythromycin – 500 mg v infuzi po 6 hod. do porodu
    plodu (vzhledem k nedostupnosti v ČR aplikujeme Azitromycin amp. 500 mg
    i.v. po 24 hodinách).
  • Gestační stáří < 26. týden, PROM
    – indikaci ATB individualizujeme po konzultaci s neonatologem.
  • ATB strategie u PROM u gravidity s pozitivními zánětlivými markery
    – podle hodnot event. dynamiky aplikujeme Azitromycin 500 mg v infuzi,
    při septickém stavu matky podáváme dvojkombinaci antibiotik – Ampicillin
    1 g v infuzi po 6 hod. (při alergii na penicilinová antibiotika
    Klindamycin 600 – 900 mg v infuzi po 8 hod.) a Gentamycin 240 mg v
    infuzi po 24 hodinách a graviditu ukončujeme co nejdříve.

Z nejnovějších poznatků o působení ATB v perinatální medicíně vyplývá –
nepodávat amoxicilin s kyselinou klavulanovou pro zvýšené riziko
nekrotizující enterokolitidy u novorozenců.

Nepodáváme ampicilin pro nárůst časných novorozeneckých infekcí
koliformní gramnegativní flórou rezistentní k ampicilinu (klebsielové
sepse), je vyhrazen pro léčbu symptomatických infekcí – septických
stavů.
Nepodáváme cefalosporiny u nozokomiálních kmenů gramnegativních
bakterií se zvýšeným výskytem širokospektrých b-laktamáz, které
rozkládají cefalosporinová antibiotika všech 3 generací s nebezpečím
klebsielové sepse (především cefuroxim).
Při dlouhodobé aplikaci makrolidů existuje riziko vývoje sekundární
rezistence u stafylokoků.
U hrozícího předčasného porodu bez odtoku plodové vody aplikujeme
identická antibiotika v odůvodněných případech.

Předčasný odtok plodové vody a kortikosteroidy
Kortikoidy aplikujeme jen při negativních infekčních markerech – vždy
individuální přístup podle týdne gestace a po konzultaci s neonatology.
Po jejich podání je prokázána snížená incidence RDS,
intraventrikulárního krvácení, nekrotizující enterocolitis a
neonatálních úmrtí. Podáváme jednu kúru do 32. či 34. týdne gravidity
(maximální doporučovaná aplikace dvou kúr připadá v úvahu pouze u
těhotenství s expektačním postojem).
Přednost se dává aplikaci syntetických glukokortikoidů, které nemají
žádný mineralokortikoidní účinek a působí dlouhodobě – betametazonu a
dexametazonu. Schéma jedné kúry: betametazon – 2 amp. i.m., po 24
hodinách další 2 amp. i.m. či dexametazon – 8 mg i.m. po 12 hodinách,
celkem 4 dávky.

Upozornění
Po aplikaci kortikoidů dochází k přechodnému zvýšení počtu leukocytů,
proto je nezbytné denní stanovení C-reaktivního proteinu. Hladiny
cytokinů po podání kortikosteroidů většinou klesají.
V některých případech dochází k zúžení oscilací na kardiotokogramu,
které přetrvává 48 až 72 hodin (odlišení od hrozící hypoxie plodu je
možné vyšetřením flowmetrie).

Předčasný odtok plodové vody a provokace porodu
K provokaci porodu užíváme prostaglandiny (při zohlednění
kontraindikací). Při nezralém hrdle, tj. při cervix skóre (CS) 5 a méně
aplikujeme vaginální tabletu dinoprostonu (1,5 až 3 mg) do zadní klenby,
podání lze opakovat za 6 hodin nebo zavádíme depotní pesar uvolňující
kontinuálně dinoproston po dobu 12 hodin. Při CS větším než 5 zavedeme 1
tabletu dinoprostonu 0,5 mg endocervikálně. Nenastoupí-li děložní
činnost, podání zopakujeme za 2 hodiny. Dále provokaci přerušíme do
druhého dne (jsou-li stále markery infekce negativní). U zralého hrdla
je možné provokovat porod také infúzí s oxytocinem.

Předčasný odtok plodové vody a sectio caesarea, resp. ukončení
těhotenství
Při známkách infekce matky nebo infekce či distresu plodu je nutný
radikální postup v kterékoliv fázi těhotenství. U extrémně nezralého
plodu, resp. do 26. týdne těhotenství se volí vždy individuální postup
po rozmluvě porodníků a neonatologů s těhotnou.
Elektivní (profylaktický, primární) císařský řez je indikován, pokud je
plod v poloze koncem pánevním do hmotnosti 2500 gramů a u vícečetného
těhotenství do 32. týdne, u starších těhotenství potom, nejsou-li plody v
poloze podélné hlavičkou. Provedení císařského řezu v nízkém gestačním
týdnu je mnohdy technicky náročné. Dolní děložní segment není rozvinut,
volíme proto řez ve tvaru širokého U.

Závěr
Předložili jsme přehled diagnostických metod průkazu odtoku plodové
vody a doporučené postupy ve vztahu ke gestačním týdnům, k přítomnosti
cerclage, k tokolýze, k podání kortikosteroidů i antibiotik. K
nejnovějším poznatkům v terapii antibiotiky patří další potvrzení
nezbytnosti jejich aplikace jak ve vztahu k matce, tak i plodu.