Různé

Standardní porodní křivky nelze použít pro předpověď postupu porodu pokud byl porod uměle indukován.

Am. Journal of Obstetrics and Gynecology 2000;182:1520-1526

Rinehart B.K. et al.

Mechanická dilatace čípku spojená s aplikací prostaglandinu E2 v gelu (cervical ripening) se běžně užívá před indukcí porodu. Přesto, že  za těchto podmínek zřejmě neprobíhá porod stejně jako při spontánním vývoji, užívají se, byť pozměněné, Friedmanovy křivky pro hodnocení průběhu porodu stále. Autoři proto prohlédli záznamy 123 takto ošetřených rodiček. Sebraná data se týkala jejich charakteristik, indikací k indukci,  času od počátku porodu do čípku na 4 cm (latentní fáze), od 4 cm do porodu (aktivní fáze porodu) a způsobu ukončení. V této sestavě nalezené rozdíly sestavené do tabulky:                                           

Zmíněný postup sice vede k dilataci čípku poměrně rychle, ale neproběhne  řádné zaniknutí branky (effacement), což může přispět k prodloužení aktivní fáze porodu a tím ke zbytečné indikaci císařského řezu. Autorům se zatím nepodařilo změny na čípku za těchto nových poměrů vyjádřit graficky, zejména ve vztahu ke klasické Friedmanově křivce.

Prim. MUDr. Dimitrij Miloschewsky

Grafická analýza aktivně vedeného porodu: Výpočet postupujícího porodu u 500. spontánních porodů v termínu u primipar.

Graphic analysis of actively managed labor: Prospective computation of labor progress in 500 consecutive nulliparous women in spontaneous labor at term
Am. Journal of Obstetrics and Gynecology 2000;183:438-443.

Impey L. et al.

Aktivní vedení porodu bylo zavedeno pro snížení incidence protrahovaného porodu s důrazem na včasnou diagnózu, časné protržení vaku a následné urychlení pomalé dilatace čípku. Takto se zkrátí trvání porodu u prvorodiček a častost protrahovaného porodu se sníží. Pro vytvoření průměrného partogramu je třeba sestavit skupinu spontánně rodících žen buď bez intervence nebo s vedením, jehož zásahy jsou jasně stanoveny. Analýza 500 partogramů byla provedena retrospektivně u rodiček s jedním plodem hlavičkou alespoň v 37. týdnu. Začátek byl stanoven jako začátkem dilatace čípku a konec ukončením porodu. Průměr branky byl zaznamenáván po 2 hodinách, aby bylo možno vypočítat dobu, kdy dilatace dosáhne 2, 3, 4, 6, 8, a 10 cm. Porody  ukončené SC (císařský řez) vyloučeny nebyly. Dále byl zaznamenán způsob ukončení, stav vaku a aplikace uterotonika. Epidurální analgezie byla zaznamenána rovněž. Samostatnou serii partogramů dostaly ženy přijaté velmi časně s brankou pod 2 cm.

Pokud byl vak blan zachován, byl protržen v 72 %. Porod trval v průměru 6,1 h (1. doba 4,9 h., 2. doba 1,1 h.), SC v 5,4 %, instrumentální porod 19,2 %. Uterotonika podána v 57 %, epidurální analgezie v 71 %.  14 (2,8%) žen rodilo déle než 12 hod, z nich polovina SC.

Průměrné trvání porodu bylo krátké (367 min). Podíl velmi dlouhých porodů (nad 12 hodin) byl velmi malý (2,8 %). Krátké trvání porodu je nepochybně důsledkem zkrácení latentní fáze. Krátké, ale zřetelné zpomalení  nastává v aktivní fázi před maximálním otevření branky. Je otázka, zda to není jen artefakt způsobený málo častým měřením.

Prim. MUDr. Dimitrij Miloschewsky

Prediktory episiotomie při vaginálním porodu prvorodiček.

Predictors of Episiotomy Use at First Spontaneous Vaginal Delivery

Obstetrics and Gynecology 2000;96:214-218.

T Robinson J. N. et al.

Sebráno bylo 275 dotazníků o účasti při  studii užití porodní epidurální anestezie.166 souhlasilo, 109 ne. Důvody nesouhlasících rodiček:

• bolest zachovat  41 %
• ztráta soukromí  10 %
• riziko pro plod    16 %

Ačkoli mnozí považují podpis pro souhlas málo závazný u rodičky v bolestech, jen 12 % z nich považovalo nedostatek času k  rozhodnutí za zásadní nedostatek. Většina dotazovaných měla altruistický přístup – ačkoli 109 osob odmítlo se účastnit klinické části, všechny  vyplnily dotazník.

Prim. MUDr. Dimitrij Miloschewsky