Vrozené srdeční vady závislé na otevřené tepenné dučeji - ductus arteriosus (Botalli) (např. stenóza nebo atrézie plicnice, koarktace aorty, interrupce aortál-
ního oblouku aj.): mezi příznaky patří známky srdečního selhání, hypoxémie nebo obojí. Diagnózu je možné stanovit na základě klinického stavu a echokardiografického nálezu. U vad závislých na Botallově dučeji je nezbytné udržet nebo znovu obnovit její průchodnost. Podávají se prostaglandiny E1 (0,01-0,1 mg/kg/min). Lze podat i p.o. Prostagland E2 30-50 mg/dávku, kterou je možné opakovat po 3-4 hodinách. Efekt je však nejistý.
Vrozené srdeční vady s levopravým zkratem a se známkami srdečního selhání (např. velký defekt komorového septa): k příznakům patří známky oběhového selhání a respiračního distresu, hepatomegalie. Diagnóza je stanovena na podkladě klinických příznaků a echokardiografického vyšetření. Léčebně je nutné zajistit ventilaci, restrikci tekutin, diuretika (furosemid) 1-2 mg/kg/dávku, zvážit kardiotonika (digoxin 0,01-0,02 mg/kg/24 h ve 3 dávkách).
Poruchy srdečního rytmu mohou přicházet již intrauterinně a mohou být příčinou odúmrtí plodu nebo závažných hydropsů. Nejčastěji přichází v úvahu kongenitální kompletní atrioventrikulární blokáda, supraventrikulární tachykardie a flutter síní. Detekce a ovlivnění se provádí obvykle (CTG) v období před porodem. V léčbě často diagnostikované supraventrikulární tachykardie jsou na prvém místě vagové manévry - tzv. diving reflex (dive = potápět), tj. ponoření obličeje do ledové tříště na několik vteřin. Vybavení ostatních vagových reflexů není u dětí vhodné. Z léků se v tomto případě podává adenozin v rychlé bolusové dávce 0,1 mg/kg/dávku.
Brániční kýla je velmi závažné onemocnění s vysokou mortalitou. Stanovení této diagnózy přináší těžkosti s ohledem na možnosti UZ vyšetření. Porod by pak měl proběhnout v centru, které se touto problematikou zabývá. V opačném případě je nutné stanovit diagnózu co nejrychleji po porodu. Mezi příznaky patří rychle nastupující těžký respirační distres, známky oběhového selhání a obraz globální respirační insuficience. K léčebnému algoritmu patří zavedení dostatečně široké nazogastrické sondy (dekomprese žaludku) a zajištění ventilace - včasná a šetrná intubace (nepoužívat vak s maskou - možnost distenze horních částí GIT, které komprimují plíce). Při UPV volíme dechovou frekvenci kolem 30-40 dechů/min, minimální PEEP (2 cmH2O, tj. 0,2 kPa), Pin je nutné volit velmi opatrně, protože prakticky vždy jde o hypoplastické plíce s rizikem vzniku barotraumatu. FiO2 nastavujeme tak, abychom dosáhli SpO2 alespoň 90 %. Pokud tento způsob ventilace nevyhovuje, je možné zkusit ventilaci s vysokou frekvencí - 100/min, PEEP 0, FiO2 a Pin stejně jako u předchozího režimu (vznik intrinzického PEEP). Je-li nutná analgosedace, volíme fentanyl v dávce 5-10 mg/kg/dávku. Již během transportu by bylo vhodné zahájit selektivní plicní vazodilataci pomocí oxidu dusnatého.
Aspirace mekonia: při přítomnosti mekonia v plodové vodě je nutné počítat vždy s možností aspirace. Zjistíme-li po porodu hlavičky v dutině ústní plodovou vodu zkalenou mekoniem, je nutné ji neodkladně odsát. Po porodu ihned novorozence intubujeme maximálně možnou šířkou endotrachální kanyly. Prodýchávání maskou je kontraindikováno, protože by došlo k posunutí patologického obsahu dýchacích cest distálně. Po intubaci odsáváme dýchací cesty do té doby, dokud zjišťujeme patologickou příměs. Pak teprve zahajujeme UPV. Pokud je k dispozici pouze konvenční umělá plicní ventilace, volíme raději kratší inspirační časy a dostatek času pro exspirium. V závažných situacích je možné vyzkoušet vysokofrekvenční tryskovou ventilaci. Tento stav je prakticky vždy provázen závažnou plicní hypertenzí, která limituje i přežití. Proto i zde je vhodné co nejdříve zahájit selektivní plicní vazodilataci pomocí oxidu dusnatého.
