Akutní steatóza jater se
v těhotenství vyskytuje především ve III. trimestru, a to vcelku vzácně,
přibližně v poměru 1 : 13 000-15 000 těhotenství.
Prognóza je poměrně nepříznivá pro těhotnou i pro plod, letalita se však
v poslední době výrazně zlepšila a klesla pod 20 % včasnou detekcí a
pohotovou léčbou syndromu ukončením těhotenství.
Etiologie není přesně známa a vztahy
k preeklampsii a k HELLP syndromu nejsou jednoznačně
prokázány. Nelze vyloučit, že se všechny tři uvedené entity zčásti překrývají.
Klinický obraz začíná ze stabilizovaného
stavu nechutenstvím, nauzeou, zvracením, únavností, bolestmi v pravém
podžebří a v epigastriu. V závažných případech se připojí projevy
hepatální encefalopatie a žloutenka.
Laboratorní výsledky svědčí pro zvýšenou
hladinu jaterních transamináz. Je zvýšena bilirubinémie, snížen počet
trombocytů, je prodlouženo aPTT. Nelze vyloučit známky nedostatečnosti ledvin
s pozitivní bilancí vody, tvoří se hydrotorax a ascites. Po ukončení
těhotenství celý syndrom i postižení jater ustupují spontánně, tekutiny se
z dutin vstřebají.
Diagnostika:
- vyšetření zahrnuje celý soubor jaterních markerů i diferenciálně
diagnostická kritéria preeklampsie a HELLP syndromu; - zaměříme se na přítomnost hydrotoraxu se známkami dušnosti, někdy i s
bodavými bolestmi v zádech pod lopatkami, zkontrolujeme dýchání poklepem
i poslechem, popř. doplníme rtg snímek srdce a plic; - stejným fyzikálním způsobem zkontrolujeme i břicho na přítomnost ascitu,
doplníme ultrazvukové vyšetření břicha; - výběrově lze ordinovat jaterní biopsii k potvrzení diagnózy.
Léčba:
- kauzální terapii neznáme - je indikace k ukončení těhotenství;
- symptomaticky jsou indikována hepatoprotektiva, doplnění koagulačních
faktorů podle dohody s hematologem; - neosvědčila se plazmaferéza, ani nárazové pulsní podání i.v.
glukokortikoidů ve vysokých dávkách, ani medikace heparinem.
Anesteziologické aspekty:
- vyvarujeme se podávání anesteziologických přípravků ovlivňujících
metabolismus jater (halotan) a významně závislých na jaterní clearance a
na vylučování žluči; - neuroaxiální blokády jsou kontraindikovány při trombocytopenii klesající
progresivně pod 100-60 × 109/l,
při významném deficitu plazmatických koagulačních faktorů se spontánním
prodloužením aPTT a PT na 1,5-2krát vyšší hodnotu; - při ascitu se hodnotí riziko břišního kompartmentového syndromu se stagnací
krve v dolních končetinách a s nástupem oligurie.