Žilní a arteriální trombózu v těhotenství a v šestinedělí může také vyvolat tzv. antifosfolipidový syndrom (AF syndrom), který je možno řadit mezi autoimunitní onemocnění (8, 20, 22). AF syndrom se vyskytuje zejména u nemocných s revmatickými chorobami pojiva, zejména při systémovém lupus erythematodes (SLE). V těhotenství se projevy AF syndromu většinou zhorší a poprvé se zde může projevit i porucha hemostázy. Na počátku těhotenství může být AF syndrom příčinou potratu, v pozdějším průběhu těhotenství je možné mimo trombofilii pozorovat u nemocných s AF syndromem i krvácení, které je většinou spojeno s trombocytopenií.
AF syndrom je vyvolán autoprotilátkami proti negativně nabitým fosfolipidům, které jsou uloženy na povrchu většiny buněk v lidském organismu. Na jejich přítomnost při laboratorním vyšetření upozorní nález prodloužení testu aPTT, které není vyvolané heparinem. Jde o artefakt vyvolaný inhibicí fosfolipidů v reagenčním setu in vitro. Protilátky se proto také nazývají "lupusové antikoagulans" (LA). In vivo se však LA projevují trombofilií. Jsou tvořeny buď imunoglobuliny třídy IgG, nebo IgM, nebo jejich kombinací (IgG + IgM). Protrombotický účinek LA je vyvolán vazbou s fosfolipidy krevních destiček a endotelu, které se tím aktivují.
Dalším autoimunitním onemocněním, které se však může projevit krvácením, je idiopatická trombocytopenická purpura (ITP). Je vyvolána tvorbou protilátek proti antigenům vlastních destiček, které vedou k jejich destrukci. Během těhotenství je většinou nízký počet
destiček kompenzován zvýšením hladiny koagulačních faktorů, jako fibrinogenu ap., a ke krvácení většinou nedochází, ani když hodnoty destiček klesnou pod 20 × 109 /l. Jiná situace však nastává při porodu. Zde je proto vhodné ITP léčit masivními dávkami kortikoidů a imunoglobulinu G i.v., při normalizaci počtu destiček pak provést císařský řez. S ITP může být někdy kombinován i AF syndrom.
