Autoimunitní choroby

V těhotenství se uvedené choroby chovají různě. Byly studovány různé nozologické jednotky.

Polyartritida byla hodnocena z hlediska typů antigenů - genomu matky, prostupu fetálních T-lymfocytů placentou do mateřské krve a snížení jejich aktivace ap. Prozatím se nedospělo k jednotným kauzálním výsledkům.

Asthma bronchiale se v těhotenství přibližně z jedné třetiny nemění, ve třetině případů se zhorší až k akutní exacerbaci - katastrofickému astmatu s nutností umělé plicní ventilace, ve třetině se dokonce přechodně zlepší. Na začátku těhotenství není jisté, jak se bude astma v jeho průběhu vyvíjet.

Závislost těhotné astmatičky na systémové aplikaci kortikoidů je zřejmou nevýhodou. Se vznikem těhotenství je nutno celkovou léčbu neprodleně ukončit a v léčbě pokračovat inhalací kortikoidů účinných lokálně (budesonid, flutikazon ap.). Prevence nachlazení, kataru horních cest dýchacích a exacerbace astmatu je nutná. Žena s asthma bronchiale, která plánuje rodičovství, má být i s partnerem poučena včas o prevenci, riziku i nutných omezeních v průběhu těhotenství.

Při akutní exacerbaci s dechovou nedostatečností včas zahájíme oxygenoterapii, inhalaci aerosolu kortikosteroidů, umělou plicní ventilaci.

Myasthenia gravis stále figuruje mezi nozologickými jednotkami, u nichž se pro zvýšenou morbiditu a zhoršení choroby až s bezprostředním ohrožením na životě těhotenství nedoporučuje - je dána zdravotní indikace k jeho přerušení. Nicméně žena ve stabilizovaném stavu - okulární myastenie typu Osserman I., popř. IIA bez závislosti na cytostatické léčbě nebo na kortikosteroidech - může projít těhotenstvím bez větších problémů, pouze s vyšší únavností a nutností častého odpočívání. Plazmaferézu s odstraněním protilátek proti acetylcholinovému receptoru je možno v těhotenství provést bez ohrožení plodu.

Indikace císařského řezu na konci těhotenství nebo lékařsky vedený spontánní porod závisejí na stavu a výkonnosti těhotné, na velikosti plodu a na dalších porodnických faktorech.

Neuroaxiální analgezie/anestezie se volí s největší opatrností.

Při únavě je možné užít i neinvazivní podpůrnou plicní ventilaci s těsnou obličejovou maskou, pokud se s ní těhotná včas seznámila a dobře ji toleruje. Tonus děložní ani výkonnost myokardu nejsou změněny. V šestinedělí je třeba fyzické pomoci rodiny, protože než je možno se navrátit k nejúspěšnější léčbě, únavnost se často významně zvýší. Laktace se zastaví individuálně - bývá pro myasteničku namáhavá.

Z hlediska novorozence je třeba včas zvážit, protože matce podávané inhibitory cholinesterázy ze skupiny neostigminu (neostigmin, distigmin, pyridostigmin ap.) působí i na plod. Jsou příčinou bohatého a viskózního bronchiálního sekretu, jehož vykašlávání (clearance) po porodu je pro novorozence obtížná a je třeba mu ji usnadnit aerosolovou léčbou a odsáváním, než působení inhibitorů cholinesterázy ustoupí.

Novorozenec může být přechodně postižen i myastenickým syndromem z přenosu protilátek proti acetylcholinovému receptoru od matky. Tento fenomén má podstatně delší trvání a vyžaduje specializované intenzivní neonatologické sledování a péči.