Kardiotokografie za porodu
Zevní kardiotokografické sledování děložní činnosti a srdeční akce plodu je metoda dnes rozšířená do všech porodnických zařízení v naší zemi. Vnitřní snímání skalpovou elektrodou a intraamniálním katétrem jsou metody invazivní, vhodné pouze v indikovaných případech. Zásady, které budou uvedeny, se týkají – stejně jako celý předchozí text – donošeného a dosud fyziologicky probíhajícího těhotenství. Je pochopitelné, že u předčasných porodů a závažných porodnických patologií vedených v perinatologických centrech a centrech intermediární péče je třeba volit postup podle stavu rodičky a plodu:
- vstupní kardiotokografický záznam v trvání 20–30 minut musí být ihned vyhodnocen lékařem;
- při fyziologickém záznamu je třeba CTG opakovat za 2–3 h, při suspektním záznamu podle potřeby častěji, při patologickém záznamu je nutný záznam kontinuální, event. skalpovou elektrodou (podle možnosti porodnického zařízení);
- záznam se hodnotí buď skórováním podle zvyklostí jednotlivých oddělení, nebo podle směrnice FIGO – fyziologický, suspektní, patologický záznam;
- záznamy jsou součástí dokumentace, registrační papír je nutno označit příjmením, datem, hodinou a dobou snímání (pokud chybí automatický tisk času);
- do porodopisu je nutno zaznamenat dobu trvání registrace a její přesný popis s čitelným podpisem lékaře;
- rozvaha o dalším postupu vedení porodu musí být komplexní, je třeba zvážit vždy celý průběh porodu – i kardiotokografie je metoda pomocná.
Chyby:
- nedostatečně vyhodnocený záznam,
- chybějící dokumentace.
