Mateřská úmrtnost se podle definice WHO vykazuje jako celkový
počet úmrtí žen v těhotenství, za porodu a do 42. dne šestinedělí na
100 000 živě narozených dětí (celková mateřská úmrtnost, pregnancy
related mortality ratio - obr. 10.26-1 a tab. 10.26-1). Ve skupině A se
vykazuje přímá (specifická) mateřská úmrtnost, zahrnující úmrtí na
onemocnění přímo související s těhotenstvím. Ve skupině B se vykazuje
nepřímá (nespecifická) mateřská úmrtnost, zahrnující úmrtí na diagnózy
z neporodnických oborů, kdy průběh choroby však byl vlastní gestací
ovlivněn. Do skupiny C jsou zahrnuta nahodilá úmrtí, která gestací
nebyla ovlivněná. Skupiny A+B vytvářejí tzv. očištěnou mateřskou úmrtnost
(maternal mortality rate). Dle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví jsou primáři
gynekologicko-porodnických oddělení, v jejichž oblasti mateřské úmrtí
nastalo, povinni podat hlášení. Každý případ je analyzován z hlediska
příčin a kvality poskytované péče. Po zavedení povinné heparinové profylaxe
v roce 1993 zejména v souvislosti s porodnickými operacemi,
významně poklesl počet trombembolických komplikací v těhotenství,
které byly v dvacetileté analýze hlavní příčinou úmrtí. Na první místo se
posunuly porodnické hemoragie, zejména komplikace,
které nastaly v souvislostí s diseminovanou intravaskulární
koagulopatií. Snížila se rovněž frekvence úmrtí na kardiovaskulární
komplikace, což souvisí rovněž s celkovým poklesem postrevmatických
srdečních vad v populaci. Do popředí se dostala problematika ischemické
srdeční choroby v těhotenství zejména u starších, obézních nebo diabetických těhotných
a z vaskulárních poruch, ruptury aneuryzmatu, zejména
v oblasti CNS. Nárůstem frekvence porodnických operací, zejména císařských
řezů, stoupá i procento operačních komplikací. Letalita císařských řezů
je i při všech zabezpečovacích opatřeních 6x vyšší než celková mateřská
úmrtnost (0,61 ‰ proti 0,11 ‰) Vedle bezprostředních pooperačních komplikací
(DIC, infekce, anesteziologické příhody) se objevují zejména pozdní následky
císařských řezů v další graviditě, spojené s rupturami dělohy
v pooperační děložní jizvě. Eklampsie a porodnické infekce jsou
jako příčina úmrtí až na 5. a 6. místě pořadí. Tato skutečnost svědčí
o vysoké kvalitě zejména prenatální péče. Za nejzávažnější formu
eklampsismu v posledních letech nutno považovat HELLP syndrom, jehož
účinná terapie naráží na značné obtíže. Za relativně nízkou frekvenci
porodnických infekcí vděčíme důslednému uplatňování profylaxe, zejména včasné
aplikaci širokospektrých antibiotik všude tam, kde můžeme předpokládat rozvoj
infekce.
Tab. 10.26-1. Statistika mateřské
úmrtnosti (MÚ) ve vybraných zemích světa z roku 1996
Země MÚ/100 000 Faktor rizika |
Střední a východní Evropa ČR 1991-1999 10,1 9175 Maďarsko 30 1500 Německo 22 2700 Rumunsko 30 340 Ruská federace 75 620 |
Západní Evropa Anglie 9 5100 Dánsko 9 5800 Francie 15 3100 Portugalsko 15 3500 Španělsko 9 9200 Švýcarsko 6 8700 |
Severní Amerika Kanada 6 7700 USA 12 3500 |
Jižní a Střední Amerika Argentina 100 290 Bolívie 650 130 Brazílie 220 130 Chile 65 490 Mexiko 110 220 Salvador 300 65 |
Země MÚ/100 000 Faktor rizika |
Blízký východ Bahrain 60 360 Egypt 170 120 Izrael 7 4000 Sýrie 180 310 |
Střední Asie Čína 95 400 Honk-Kong 7 9200 Japonsko 18 2900 |
Jižní Asie Indie 570 37 Kambodža 900 17 Pákistán 340 38 Vietnam 160 130 |
Severní Afrika Alžír 160 120 Maroko 610 33 Tunis 170 140 |
Subsaharská Afrika Jihoafrická republika 230 85 Mali 1200 10 Somálsko 1600 7 |