Moderně lékařsky vedený porod (lékařský) ve specializovaném
zdravotnickém zařízení, za asistence moderní techniky, vychází
z oprávněných obav o matku a dítě, které jsou založeny na
empiricko-vědeckých základech. Při řízeném porodu je celý porodní děj
veden tak, aby zapadal do rámce, který je všeobecně v konkrétním čase
považován za normální. Představy se ovšem mohou lišit. Závisí na typu,
charakteru a tradici (škole) konkrétního porodnického zařízení.
Lékařsky vedený porod je normou pro většinu porodů ve zdravotnických
zařízeních v České republice, kde rozhodujícím faktorem zůstává možnost
v případě nejrůznějších komplikací poskytnout neprodleně kvalifikovanou
léčbu (operační ukončení porodu, podání krevních náhrad bez časové
prodlevy). V posledních desetiletích projevují ženy zvýšený zájem jak
o své zdraví, tak i o způsob vedení svého porodu. Ozývají se požadavky
na “přirozený porod”, který by probíhal beze strachu, bez zbytečných
přístrojových a jiných lékařských vyšetření a zásahů. Některé ženy
touží a vyžadují u porodu klidnou atmosféru, kde je rodičkám dovoleno
dělat, cokoli si přejí, zaujmout jakoukoli pozici, která jim skýtá
větší pohodlí. Vyhovět všem těmto požadavkům není vždy ani při dobré
vůli snadné a také ne vždy zdůvodnitelné. Odlišné porodní postupy se
nazývají alternativní. Nezřídka se jedná o módní výstřelky, které
nemají racionální opodstatnění a neznamenají vždy pro rodičku a plod
nejlepší řešení (1).
Porod doma
Zastánci porodu doma uvádějí, že žena je zbavena strachu a úzkosti
ze zdravotnické techniky, že okolí, na které je zvyklá, ji uklidňuje
a dává jí pocit jistoty. Touha zůstat doma během porodu není rozumná
a není žádným argumentem obhajitelná. Možnost porodních komplikací
i při bezproblémově probíhajícím těhotenství je příliš vysoká, než aby
mohla být podceněna. K podpoření tohoto názoru může sloužit porodnická
situace v Nizozemí. V roce 1998 porodilo 38 % holandských žen v domácím
prostředí. Ve srovnání s ústavním porodnictvím je výskyt porodnických
komplikací a úmrtí dětí i matek v domácnosti vyšší. Sami nizozemští
porodníci nesouhlasí s tím, aby jejich země byla využívána jako příklad
návratu k domácímu porodnictví. Studie provedená v Berlíně dokázala, že
každá pátá rodička nebo nedělka, která rodila doma, byla posléze
převezena na kliniku v důsledku náhlého zhoršení jejího zdravotního
stavu. Tendence rodit doma se u nás zatím v hojné míře neobjevila,
proto není třeba připomínat některé právní aspekty tohoto způsobu
vedení porodu a zodpovědnosti lékaře, který by s porodem v domácnosti
souhlasil.
Kompromisním řešením je takové vybavení porodnických zařízení, aby
splňovalo charakter domácího, klidného prostředí, ovšem s možností
včasného řešení akutně vzniklé, život matky nebo život dítěte
ohrožující situace.
Poloha rodičky při porodu
Pozorování porodů u žen primitivních kmenů v Africe, na Nové Guinei
a v Austrálii již v minulosti ukázaly, že zde ženy rodí v poloze “na
bobku”, vkleče nebo vpolosedě, přidržovány pod pažemi pomocnicemi,
někde dokonce zavěšeny pažemi na tyčích mezi stromy. Také vyobrazení na
indických, čínských a japonských malbách ukazují ženy rodící vsedě nebo
vkleče. I obrazy evropských malířů ze středověku znázorňují rodící ženu
vsedě nebo vpolosedě.
V bohatých měšťanských rodinách německých měst byla z generace na
generaci děděna nejen kolébka, ale i porodnické křeslo, masivní
a zdobené, s opěrami pro ruce i nohy, se sklopným opěradlem a se sedací
plochou zpředu uprostřed “vybranou”.
Poloha při porodu vleže na zádech nebo na boku byla zavedena poté,
co se porodnictví a pomoci při porodu začali věnovat lékaři. Vyplynulo
to z jednoduchého důvodu, z potřeby uchránit při porodu hlavičky hráz
před trhlinami. Proti této poloze je namítáno, že není přirozená a že
plod musí být vypuzován horizontálním směrem a zčásti i vzhůru, což
prodlužuje vypuzovací dobu. Naopak pro jiné polohy při porodu než vleže
na zádech se argumentuje tím, že plod při prostupu porodními cestami
postupuje dolů a že se při tom využívá gravitace. Tento názor je ale
z fyzikálního hlediska zcela nesprávný, neboť vliv zemské gravitace na
pohyb plodu v porodních cestách je bezvýznamný. Někdy je připomínáno,
že i zvířecí samice rodí vestoje. To ale přesně neodpovídá skutečnosti,
protože některé samice rodí vleže, vestoje rodí většinou jen ty druhy,
které musí být stále připraveny k útěku před dravci nebo přirozeným
živočišným nepřítelem. Při poloze vleže je malá pánev lépe prokrvena
než při poloze vestoje a vsedě, kdy naopak jsou překrveny dolní
končetiny (obr. 1).
Obr. 1: Alternativní polohy rodičky během I. a II. doby porodní
Snaha po alternativních polohách často nebere v úvahu riziko
rozsáhlých poranění pochvy a hráze, ani následné poruchy kontinence
moče a stolice.
Porod ve vodě
Porod ve vodě je popsán v kapitole Hydroanalgezie.
V praxi se ukazuje, že v současnosti bez pomoci látek utišujících
bolest nakonec porodí jen asi 10–20 % žen, které byly původně
rozhodnuty pro porod bez užití analgetik.
Literatura
- ALON, E. Anästhesie und Schmerzlinderung in der Geburtshilfe. Bern : Hans Huber, 1996.
- BECK, NC., HALL, D. Natural childbirth. A review and analysis. Obstet. Gynec., 52, 1978, p. 371–379.
- BECK, NC., GEDEN, EA., BROUDER, GT. Preparation for labor: a historical perspective. Psychosom. Med., 41, 1979, p. 243–258.
- BECK,
NC., SIEGEL, LJ. Preparation for childbirth and contemporary research
on pain, anxiety, and stress reduction: a review and critique.
Psychosom. Med., 42, 1980, p. 429–447. - ČEPICKÝ, P. Psychoprofylaktická příprava k porodu. Čs. Gynek., 49, 1984, s. 119–124.
- KITZIGER, S. Frauen als Mutter. München : Kosel, 1980.
- MELZACK,
R., TAENER, P., et al. Labour is still painful after prepared
childbirth training. Can. Med. Ass. J., 125, 1981, p. 357–363. - MELZACK, R. The myth of painless childbirth (The John J. Bonica lecture). Pain, 19, 1984, p. 321–337.
- LAMAZE, F. Qu’est-ce que l’accouchement sans douleurs? Paris : Collection Savoir et connaitre, 1956.
- LEBOYER, F. Geburt ohne Gewalt. München : Kosel, 1981.
- LEBOYER, F. Porod bez násilí. Praha: Stratos, 1995.
- LUKAS, KH. Die psychologische Geburtserleichterung. Stuttgart : Schattauer, 1976.
- ODENT, M. Birth reborn. London : Souvenir Press, 1984.
- PEČENÁ, M., ČEPICKÝ, P., et al. Koncepce přípravy těhotných žen k porodu. Čs. Gynek., 55, 1990, s. 768–772.
- READ, DG. Childbirth without Fear. London : Heinemann, 1944.
- ŠTEMBERA, Z. Stručný obsah přednášek psychoprofylaktické přípravy. Prakt. Lék., 33, 1953, s. 104–113.
- VELLAY, P. Painless labour: a French method. In Modern Perspectives in Psycho-Obstetrics. Edinburgh : Oliver Boyd, 1972.