Oxytocin

Endogenní oxytocin je peptidický hormon syntetizovaný v hypothalamu, který se uvolňuje z neurohypofýzy (portální oběh). Má uterokinetický a galaktokinetický účinek. Oxytocin stimuluje kontraktilitu myometria senzibilizovaného estrogeny (2). Nesenzibilizované ("nezralé") myometrium je na tuto stimulaci rezistentní (1). Během těhotenství narůstá počet receptorů pro oxytocin (narůstá citlivost myometria vůči oxytocinu), v polovině těhotenství 5x, maxima je dosaženo v termínu porodu - 50x vyšší nárůst oproti netěhotné děloze (obr. 4.4-1). Koncentrace oxytocinových receptorů v děloze u předčasného porodu je průkazně vyšší než v děloze stejně starého těhotenství, kde ještě nenastala děložní činnost.

 

Léčebně se používá syntetický přípravek oxytocinu, který má shodné farmakologické vlastnosti jako oxytocin endogenní. Aplikuje se i.v., i.m., intramyometrálně a nazálně. Metabolizuje se v játrech a v ledvinách. U oxytocinu je udáván poločas rozpadu podle různých pramenů 5-20 minut, přesná odpověď na tuto otázku není známa vzhledem k mnoha faktorům, na nichž tento proces závisí (3). Patří k nim: individuální citlivost myometria, dilatace děložního hrdla, parita, těhotenské stáří, délka porodu atd. Oxytocin se podává ve formě infúzního roztoku i.v. v dávce 2 mezinárodních jednotek (IU) v 500 ml 5% glukózy. Rychlost podání je 10-30 gutt./min v indikacích: indukce děložní činnosti při zralém čípku děložním, provokace porodu při předčasném odtoku vody plodové, stimulace primárně nebo sekundárně slabých kontrakcí za kontinuální kardiotokografické kontroly. Jednorázově se podává dávka 2 IU oxytocinu i.v. při lékařském vedení III. doby porodní, a to po porození hlavičky plodu. Dávka 2-5 IU oxytocinu je indikována pro pozvolné i.v. jednorázové podání cca 2 min po porození úponu pupečníku při aktivním vedení porodu koncem pánevním. Při děložní hypotonii nebo atonii se oxytocin podává v dávce 5-10 IU formou infúzního roztoku i.v., alternativou je jeho jednorázová lokální aplikace přímo do myometria (5-10 IU). Společně s prostaglandiny se používá při ukončení těhotenství ve II. a III. trimestru těhotenství dávka 5-10 IU ve formě infúzního podání. V šestinedělí se oxytocin užívá ke zvýšení ejekce mléka, buď intranazálně po kapkách, nebo 1 IU i.m. 5 minut před začátkem kojení.

Podání oxytocinu je kontraindikováno při specifické přecitlivělosti na tento hormon, při kefalopelvickém nepoměru, při placenta praevia, při abrupci placenty, dále je-li hypertonus nebo hyperaktivita dělohy, distres plodu, nebo je-li v anamnéze operace na děloze (hrozící ruptura dělohy). Pozornost je třeba věnovat ženám s predispozicí k trombembolii nebo embolii plodovou vodou a s preeklampsií (2). K nežádoucím účinkům, vyskytujícím se až ve 20 %, patří možnost vyvolání systémové hypotenze (potencuje se při současném užití halotanu) se snížením uteroplacentární perfúze. Zvýšené poporodní krvácení po předchozí intenzivní stimulaci myometria nastává, když se náhle vysadí oxytocin; většinou tak učiní nezkušený porodník po porodu plodu. K dalším nežádoucím účinkům oxytocinu patří: hypoprotrombinémie, zvýšená fragilita erytrocytů, trombembolie, nauzea, vomitus, retence placenty pro předčasný spazmus děložní branky, fetální bradykardie, zvýšená bilirubinémie novorozenců. Při nadměrných dávkách podaného oxytocinu a při rychlém přísunu většího objemu tekutiny, okolo 1000 ml během cca 20-30 min (např. prevence hypotenze u neuroaxiálních metod porodnické analgezie), může reflektoricky nastat retence vody (zpětnovazebná inhibice ADH a společně s ním i oxytocinu z neurohypofýzy). Anafylaktická reakce je popisována v souvislosti se současným podáním thiopentalu (4). Zvýšenou pozornost je třeba věnovat rychlosti podání oxytocinu, a to pro možnost vzniku hypertonu nebo hyperaktivity dělohy. Uterotonický účinek zvyšují estrogeny a prostaglandiny, snižují gestageny a b2-sympatomimetika.

Účinek oxytocinu moduluje oxytocináza, specifický těhotenský enzym tvořený v plazmodiotrofoblastu. Po 39. týdnu těhotenství dochází k relativnímu poklesu plazmatických hladin oxytocinázy a k relativní převaze oxytocinu. Význam oxytocinázy byl dříve přeceňován, a pokud vůbec, tak zasahuje do porodního mechanismu komplikovaněji než prostým snížením aktivity (1).