Hlavní principy pooperační analgezie po císařském řezu se příliš neliší od všeobecných zásad pooperační léčby bolesti. Mezi ně patří vedle vlastního zajištění účinné pooperační analgezie i prevence orgánových poškození v důsledku vegetativní a somatické reflexní odpovědi na traumatizaci tkání a rychlé a úplné obnovení obranných reakcí (především účinného kašle) a plné normalizace dýchání. Umožnění časné mobilizace je prevencí respiračních komplikací a trombembolické nemoci. Přesto ale existují podstatné rozdíly ve fyziologických mechanismech porodní a pooperační bolesti, na něž je třeba brát zřetel při volbě prostředků zajištění analgezie v pooperačním období po císařském řezu (tab. 8.5-2). Specifičnost poporodního období lze charakterizovat dvěma zásadními rysy:
- v porovnání s předchozím průběhem porodu je bolest snášena poměrně dobře,
- v poporodním období představuje optimální analgezie hledání kompromisu volby farmak a jejich dávkování, které nabídnou rodičce přiměřenou analgezii a sedaci, ale zároveň neovlivní nepříznivě velmi žádoucí časný a plnohodnotný styk matky s dítětem.
Při hodnocení pooperační bolesti po císařském řezu pomocí klasické desetistupňové vizuální analogové škály (VAS) bez použití analgetik dosahuje její intenzita většinou 6-7, ale některé ženy udávají hodnoty až k 10 (16). Opioidy proto představují základní složku účinné analgezie. Jejich tradiční forma aplikace na vyžádání "při bolesti" ve formě intramuskulární injekce podané sestrou není spolehlivá, protože nezabrání kolísání účinné hladiny a kvality analgezie a představuje často balancování mezi nedostatečnou analgezií (např. v důsledku opožděné aplikace, nevhodně zvolené dávky nebo nestandardní resorpce) a někdy naopak nepřiměřeně hlubokou sedací. Ta může být komplikací předem rozepsaných opiátů ve fixních časových intervalech. Jednorázová intravenózní aplikace opioidů není používána především z obavy před nežádoucím depresivním vlivem na dýchací centrum.
Naproti tomu je možné použití nitrožilních opioidů ve formě tzv. pacientem řízené nitrožilní analgezie (pacient controlled analgesia - PCA), kdy si pacientka lineárním autodávkovačem sama aplikuje malé dávky opioidu. V současnosti se stále častěji opioidy podávají neuroaxiální cestou, tj. epidurálně (pacient controlled epidural analgesia - PCEA). Synergismus s opioidy vykazují nesteroidní antiflogistika, lokální anestetika a klonidin, působící na různé antinociceptivní mechanismy na míšní úrovni.
Volba způsobu pooperační analgezie je do značné míry ovlivněna způsobem znecitlivění k vlastnímu císařskému řezu. Zatímco po celkové anestezii jsou analgetika aplikována nejčastěji systémově, po subarachnoidální nebo epidurální anestezii jsou analgetika/anestetika podávána často dále neuroaxiální cestou.
