Prostaglandiny (PG) jsou nenasycené 20uhlíkaté mastné kyseliny. Podle změn na cyklopentanovém jádře se rozlišuje 5 skupin prostaglandinů, z nichž pouze 2 přirozené - PGF2a a PGE2 - působí v oblasti ženských reprodukčních orgánů (5). Prostaglandiny jsou produkovány a zároveň rychle metabolizovány v místě svého působení, tj. na buněčných membránách (v děloze, v plodovém vejci). Vylučovány jsou močí, žlučí a stolicí. Jejich vlastnostmi jsou: pozitivní chronotropní a ionotropní účinek, prostaglandiny skupiny E2 stimulují agregaci trombocytů v ranné ploše, antagonizují hormonálně stimulovanou lipolýzu v tukové tkáni, působí vazodilatačně a vyvolávají bronchodilataci, zatímco PGF2a vyvolávají bronchokonstrikci a vazokonstrikci. Oba prostaglandiny působí jako mediátory zánětu, vyvolávají kontrakce dělohy, indukují a urychlují zrání děložního hrdla, zvyšují tělesnou teplotu, vyvolávají kontrakce hladké svaloviny trávicího ústrojí, působí cytoprotektivně na sliznici žaludku, inhibují míšní reflexy a výdej noradrenalinu, zvyšují průtok krve ledvinami, zrychlují motilitu ureterů a močového měchýře, zvyšují nitrooční tlak, způsobují miózu, hyperémii, permeabilitu a erytém kůže, epidermální proliferaci, keratinizaci a vylučování histaminu.
Prostaglandiny lze aplikovat p.o., i.v., intramyometrálně, vaginálně a cervikálně nebo intraamniálně (4). Vzhledem k výraznějším nežádoucím účinkům při celkovém podání se v současnosti využívá převážně jejich lokální aplikace. Za účelem přípravy ("zrání") děložního hrdla se používají endocervikálně nebo vaginálně aplikované gely s PGE2. Při indukci porodu se aplikují vyšší dávky PGE2 v tabletách do poševní klenby. Při intracervikální či extraamniální aplikaci mají být iniciální dávky 3x nižší (5). Dávky se mohou opakovat při respektování doporučené celkové dávky, ovšem za bedlivého kardiotokografického monitorování plodu i stavu matky. Dávkování je nutné přizpůsobit individuální reakci těhotné a snažit se podávat co nejnižší dávky, které ještě zajistí přiměřenou odpověď děložní činnosti. 1 IU oxytocinu má shodnou účinnost jako 85 mg prostaglandinu E2, proto dnes převažuje v běžné porodnické praxi při indukci/provokaci děložní činnosti aplikace prostaglandinů. Přitom prostaglandin typu E2 je 8x účinnější než F2a.
Dalšími indikacemi jsou indukce potratu ve II. trimestru gravidity a závažná poporodní metroragie. Nežádoucí účinky vycházející z charakteristiky prostaglandinů, byly popsány dříve. Porodnické kontraindikace jsou obdobné jako u předchozích uterotonik.
V klinické praxi se nejvíce používají "přirozené" prostaglandiny E2 - nejčastěji dinoproston (Prepidil® Gel) - ve formě gelu 0,5 mg cervikálně do celkové denní dávky 1,5 mg, ve formě vaginálních tablet s obsahem 3 mg účinné látky v jedné tabletě, kdy se aplikuje 1/2-1 tableta do zadní klenby poševní a dávku lze opakovat po 6 hodinách do celkové denní dávky 6 mg. Tato látka je dále k dispozici ve formě perorálních tablet s obsahem 0,5 mg. Jinou možností použití je intraamniální instilace roztoku 0,1 mg dinoprostonu a podle reakce dělohy v odstupu 1-2 hodin další 0,2 mg této látky, v případě potřeby je možno dávku za další 2 hodiny zopakovat. Konečně dinoproston je možné aplikovat formou infúzního podání, v dávce 0,75 mg až maximálně 1,5 mg, rychlostí 1,5-4 mg/min. Derivát dinoprostonu,
sulproston, je selektivnější a má méně nežádoucích účinků. Sulproston se používá formou infúzního podání, obvykle 500 mg v 250 ml infúzního roztoku rychlostí 100 mg/h, maximální rychlost infúze je 500 mg/h. Při nedostatečném účinku lze dávku opakovat s odstupem 3-4 hodin do celkové denní dávky 1500 mg.
Prostaglandin typu F2a - dinoprost - lze použít také formou infúzního podání, když dávku 0,5-1 mg lze opakovat až do vyvolání pravidelné děložní činnosti, přičemž jednotlivá dávka nesmí překročit 1,5 mg. Jeho derivát karboprost je významně účinnější, aplikuje se intramyometrálně v dávce 100-250 mg, v případě potřeby lze dávku zvýšit až na 500 mg nebo intramuskulárně 250 mg s možností opakování v intervalu 2-3 h do maximálně 8 dávek (2).
Léčebně podaná uterotonika, a zejména prostaglandiny, vyvolávají u rodičky oproti porodu bez farmakologického ovlivnění vyšší intenzitu porodních bolestí. Proto ženám, u jejichž porodu jsou uterotonika podána, by měla být v zájmu regulace porodního stresu zajištěna i účinná analgetická pomoc, v optimálním případě epidurální analgezie.
