Při normálních hemokoagulačních poměrech jde naštěstí o komplikaci extrémně vzácnou a její výskyt je srovnatelný s incidencí spontánního míšního hematomu. Ta je odhadována na 1 : 1 milion obyvatel/rok (6). V současnosti se odhaduje riziko vzniku spinálního hematomu od 1 : 150 000 při epidurální anestezii až po 1 : 220 000 po subarachnoidální anestezii (14, 15). Riziko punkce epidurální nebo spinální cévy při neuroaxiální anestezii je v těhotenství vyšší a připadá až na 18 % punkcí. Tento jev nejspíše souvisí s dilatací venózních plexů v epidurálním prostoru. Přesto je výskyt páteřních hematomů při neuroaxiální anestezii v porodnické praxi relativně nízký. 60-80 % všech klinicky významných spinálních krvácení souvisí s koagulopatií nebo technickými faktory (nejčastěji s tzv. krvavou punkcí). Ani odstraňování epidurálního katétru není bez rizika a je příčinou 30-60 % páteřních hematomů. Jednorázová subarachnoidální punkce tenkou jehlou je méně traumatizující než punkce epidurální jehlou, zejména je-li punkce provedena opakovaně.
Tato čísla ale skutečný výskyt spíše podhodnocují, neboť vycházejí z analýzy publikovaných souborů a nezachycují všechny proběhlé komplikace. Dosud největší retrospektivní sestavu 61 míšních hematomů z let 1904-1994 komplikujících epidurální (46 případů) nebo subarachnoidální (15 případů) anestezii publikoval v roce 1994 Vandermeulen (17). Příčinou byly v 54 % farmakologické faktory (nitrožilní podání standardního heparinu v 48 %) a v 21 % pacientské faktory (těhotenství, tumory, trombocytopenie). U celé třetiny souboru nebylo možné rizikové faktory identifikovat. Nápadný byl vysoký podíl technických komplikací při anesteziích - obtížné punkce (25 %), opakované punkce (20 %), "krvavé punkce" (25 %).
Kombinace neuroaxiální anestezie a profylaxe nízkomolekulárním heparinem byla považována dlouhou dobu za zcela bezpečnou a výskyt páteřního hematomu v této souvislosti se odhadoval na 1 : 1 milion (4). Po zavedení rutinní profylaxe 20-40 mg enoxaparinu/den večer před operací v roce 1987 byly v Evropě popsány pouze dva případy páteřních hematomů u 4,5 milionu pacientů. V USA, kde bylo zavedeno dávkování odlišné (60 mg/den, první dávka 30 mg aplikovaná 2 h před operací), byl pozorován prudký nárůst páteřních hematomů v souvislosti s neuroaxiální anestezií (39 případů do konce roku 1998) (8-10, 14, 15). V roce 1998 Americká asociace anesteziologů (ASA) vydala závazná doporučení pro postup při neuoraxiální anestezii a současné antikoagulační/antiagregační terapii s orientací na evropský protokol (9, 15).
